Ruská bolonka
Russkaya Tsvetnaya Bolonka, Russian Tsvetnaya Bolonka, Russian Bolonka, Bolonka-Zwetna
Vítejte na stránkách chovatelské stanice založené v listopadu 2011 specializované na chov plemene ruská barevná bolonka, neboli ruských barevných boloňských psíků.
Od 1.1.2011 vešel v platnost standard plemene ruská barevná bolonka. Informace o standardu podáme na vyžádání. Informace o standardu plemene lze rovněž získat u Klubu chovatelů bišonků (KCHB - viz naše rubrika zajímavé odkazy), který je zájmovou organizací zaměřenou na rozvíjení chovu všech plemen bišonů (především Boloňských psíků, Bišonků a plemene Ruská barevná bolonka - barevný boloňský psík).
Pro uznání v FCI je Klub chovatelů bišonků (KCHB) začleněn ve Sdružení kynologických klubů (SKK) a ČMKU pod číslem 4002.
O plemenu
Jako všichni Boloňáčci jsou i ruské barevné bolonky velmi hezcí, inteligentní a učenliví pejsci. Někteří chovatelé tvrdí, že ze všech plemen zařazených do rodiny Bišonků (která zahrnuje Bišonky, Maltézáčky, Havanské psíky, Coton de Tulear a Boloňské psíky), jsou Boloňáčci nejbystřejší a nejlépe se učí.
Vztahy k lidem
Boloňáčci si s lidmi vytváří velmi úzké vztahy a jsou proto ideálními rodinnými psíky. Jsou oddaní a pozorní. Vždy připraveni svého pána povzbudit, být jeho nejlepším kamarádem a bezpodmínečně ho milovat. Umí tak dobře číst ve tváři svého pána, že můžete mít pocit, že jsou telepaty.
Boloňáčkům neprospívá samota ani jsou-li bez svého pána - svého nejlepšího kamaráda. Ideální je, jste-li s ním celý den. Pozor ale dejte na jejich sklon k majetnickému chování.
Výchova
Boloňáčci se rychle se učí a dobře reagují na výcvik poslušnosti. Nejlépe si vedou, když výchovu vedete nenásilně. Někteří Boloňáčci jsou mistry v agility. Boloňští psíčci se velmi dobře snáší s ostatními domácími zvířaty.
Na procházce
Na procházce jsou Boloňští psíčci živí a aktivní.
Jsou přátelští i k cizím lidem.
Boloňáček je pro Vás ten správný kamarád, pokud chcete psa, který:
• je malý, ale robustní
• je zdvořilý na lidi a ostatní zvířata
• je zdravý a vytrvalý
• má dlouhou srst, která nelíná (je dobrou volbou pro alergiky)
• a je velmi, velmi originální.
Boloňáček pro Vás nemusí být ten pravý, pokud se nechcete zabývat:
• úzkostnými projevy z odloučení (ničení a štěkání), když jste ho nechali příliš dlouho samotného. Více než jiná plemena potřebuje Boloňáček přítomnost pána a nemá rád, když pán odejde a on má zůstat víc než několik málo hodin sám. Stane se z něj úzkostný psík, který řeší svoji frustraci stěkáním a rozkousáváním věcí. Jste-li celý den mimo domov a nemůžete si psíka vzít s sebou, není pro vás Boloňáček ten pravý pejsek
• bojácností nebo podezíravostí k cizím lidem, když jste ho dostatečně nesocializovali. Boloňáček je od přírody rezervovaný, je potřeba mu představit celou vaši rodinu, všechny vaše známé a přivyknout ho na neobvyklé situace a zvuky. Jinak se jejich přirozená opatrnost může změnit na plachost nebo podezíravost, se kterou je obtížné žít
• častým kartáčováním a česáním. Bez častého kartáčování a česání je z Boloňáčka rozcuchaný chumel. Pokud ho často česat nemůžete, musíte ho nechat častěji stříhat a udržovat jeho srst krátkou, čistou a zdravou.
Závěrem
Volbou správného štěňátka se můžete vyhnout negativním rysům anebo je minimalizovat. Musíte si ale pečlivě vybrat chovatele. Musíte se informovat o výchově štěňátka, aby získalo ty správné zůsoby.
Historie plemene
Podle některých zdrojů (např. http://www.tsvetnaya-bolonka.com/apps/links/) se vznik plemene ruské barevné bolonky datuje do Leningradu na počátku 50 let minulého století a představuje současně začátky chovatelských aktivit v tomto městě. Skupina zanícených chovatelů pod vedením A. Žanety Česnokové si tehdy předsevzala, že vytvoří národního dekorativního trpasličího domácího mazlíčka.
Je třeba připomenout, že chov toy-psů malých společenských plemen byl v Rusku velmi dlouhou dobu ve velmi špatném stavu a odehrával se ve velmi nepříznivých podmínkách. Tento stav popsala Žaneta Česnoková, která předsedala v letech 1961 - 1971 zvířecí sekci Leningradské společnosti pro lov a rybaření (LHFS) takto: "V době existence Sovětského svazu se vystavovali dekorativní psi spolu s ostatními psy. Kvalita psů ani výstav nebyla zdaleka stejná.
Na pvní poválečné výstavě v roce 1946 byli vystavování pouze 2 jedinci z malých společenských plemen (boloňský psík a toy-teriér). To demonstruje mimořádně obtížné podmínky, za kterých milovníci malých společenských plemen plemen v Leningradě zakládali chov Bolonek."
Původ ruské barevné bolonky tedy sahá až do 50. Let minulého století, přesněji do roku 1951, kdy se skupině chovatelů v Leningradě podařilo získat prvního psíka barvy kávy (a to spojením psů černé a bílé barvy). Černý pes se jmenoval Tin-Tin. V Leningradě bylo tak málo vhodných typů psů malých společenských plemen, že bílou fenu Trifon importovali do Leningradu z Maďarska. Další fenka Zhuzhu byla získána z Leningradského cirkusu. I proto proběhlo několik pokusů přidat krev některých dalších zahraničních trpasličích plemen - Maltézáčků, Shi-tzu a pár dalších.
Hlavní milníky historie plemene (uváděné v krátké časové posloupnosti):
- 1951 - první pár psů černé a hnědé barvy;
- 1952-1961 - stálý růst popčtu ruských barevných psíčků, probíhá přísný výběr jedinců pro získání typického vzhledu plemene a získání žádoucích vlastností;
- 1958 – provádí se první záznam v knize LHFS nového plemene pod názvem Bolonka;
- 1962-1965 – probíhá práce na vypracování standardů plemene;
- 1965 – na 50. jubilejní výstavě se představuje několik zástupců plemene;
- 1966 - Kynologická Rada schválila normu plemene;
- 1967 – bolonky jsou představeny na přehlídce v Moskvě;
- 1969 - na 51. výstavě v Leningradě se představuje 15 psů předvedeno;
- Konec 60 let a počátek 70. let – existuje cca. 100 jedinců;
- 1973 – na 57. výstavě exhibuje 10 bolonek;
- 1974 - na 58. výstavě exhibuje již 43 bolonek (!)
- 1978 - na 62. výstavě exhibuje již 24 bolonek (!)
- Konec 70 let a začátek 80. let představuje přesun aktivit do Moskvy.
Barevné bolonky v Moskvě:
- První barevné bolonky se objevují v Moskvě na začátku 70 let.
- 6 bolonek se představuje na 2. show MCODF v roce 1974;
5 bolonek se představuje na 3. show MCODF v roce 1975
- 9 bolonek se představuje na 4. show MCODF v roce 1976
- 3 bolonky se představují na 5. show MCODF v roce 1977
- Od konce 70. Let se počet bolonek zvyšuje především v Moskvě. Existuje poměrně velké množství jedinců i chovatelů.
- 80 a 90 léta představují pro toto plemeno dramatické období. V Leningradě počet psů neroste a zájem o toto plemeno tam upadá, počátkem 90 let prakticky mizí. Naopak v Moskvě se chov bolonek zabydluje, objevuje se několik nových velkých soukromých chovatelských stanic.
Ruská bolonka
Russkaya Tsvetnaya Bolonka, Russian Tsvetnaya Bolonka, Russian Bolonka, Bolonka-Zwetna
Vítejte na stránkách chovatelské stanice založené v listopadu 2011 specializované na chov plemene ruská barevná bolonka, neboli ruských barevných boloňských psíků.
Od 1.1.2011 vešel v platnost standard plemene ruská barevná bolonka. Informace o standardu podáme na vyžádání. Informace o standardu plemene lze rovněž získat u Klubu chovatelů bišonků (KCHB - viz naše rubrika zajímavé odkazy), který je zájmovou organizací zaměřenou na rozvíjení chovu všech plemen bišonů (především Boloňských psíků, Bišonků a plemene Ruská barevná bolonka - barevný boloňský psík).
Pro uznání v FCI je Klub chovatelů bišonků (KCHB) začleněn ve Sdružení kynologických klubů (SKK) a ČMKU pod číslem 4002.
O plemenu
Jako všichni Boloňáčci jsou i ruské barevné bolonky velmi hezcí, inteligentní a učenliví pejsci. Někteří chovatelé tvrdí, že ze všech plemen zařazených do rodiny Bišonků (která zahrnuje Bišonky, Maltézáčky, Havanské psíky, Coton de Tulear a Boloňské psíky), jsou Boloňáčci nejbystřejší a nejlépe se učí.
Vztahy k lidem
Boloňáčci si s lidmi vytváří velmi úzké vztahy a jsou proto ideálními rodinnými psíky. Jsou oddaní a pozorní. Vždy připraveni svého pána povzbudit, být jeho nejlepším kamarádem a bezpodmínečně ho milovat. Umí tak dobře číst ve tváři svého pána, že můžete mít pocit, že jsou telepaty.
Boloňáčkům neprospívá samota ani jsou-li bez svého pána - svého nejlepšího kamaráda. Ideální je, jste-li s ním celý den. Pozor ale dejte na jejich sklon k majetnickému chování.
Výchova
Boloňáčci se rychle se učí a dobře reagují na výcvik poslušnosti. Nejlépe si vedou, když výchovu vedete nenásilně. Někteří Boloňáčci jsou mistry v agility. Boloňští psíčci se velmi dobře snáší s ostatními domácími zvířaty.
Na procházce
Na procházce jsou Boloňští psíčci živí a aktivní.
Jsou přátelští i k cizím lidem.
Boloňáček je pro Vás ten správný kamarád, pokud chcete psa, který:
• je malý, ale robustní
• je zdvořilý na lidi a ostatní zvířata
• je zdravý a vytrvalý
• má dlouhou srst, která nelíná (je dobrou volbou pro alergiky)
• a je velmi, velmi originální.
Boloňáček pro Vás nemusí být ten pravý, pokud se nechcete zabývat:
• úzkostnými projevy z odloučení (ničení a štěkání), když jste ho nechali příliš dlouho samotného. Více než jiná plemena potřebuje Boloňáček přítomnost pána a nemá rád, když pán odejde a on má zůstat víc než několik málo hodin sám. Stane se z něj úzkostný psík, který řeší svoji frustraci stěkáním a rozkousáváním věcí. Jste-li celý den mimo domov a nemůžete si psíka vzít s sebou, není pro vás Boloňáček ten pravý pejsek
• bojácností nebo podezíravostí k cizím lidem, když jste ho dostatečně nesocializovali. Boloňáček je od přírody rezervovaný, je potřeba mu představit celou vaši rodinu, všechny vaše známé a přivyknout ho na neobvyklé situace a zvuky. Jinak se jejich přirozená opatrnost může změnit na plachost nebo podezíravost, se kterou je obtížné žít
• častým kartáčováním a česáním. Bez častého kartáčování a česání je z Boloňáčka rozcuchaný chumel. Pokud ho často česat nemůžete, musíte ho nechat častěji stříhat a udržovat jeho srst krátkou, čistou a zdravou.
Závěrem
Volbou správného štěňátka se můžete vyhnout negativním rysům anebo je minimalizovat. Musíte si ale pečlivě vybrat chovatele. Musíte se informovat o výchově štěňátka, aby získalo ty správné zůsoby.
Historie plemene
Podle některých zdrojů (např. http://www.tsvetnaya-bolonka.com/apps/links/) se vznik plemene ruské barevné bolonky datuje do Leningradu na počátku 50 let minulého století a představuje současně začátky chovatelských aktivit v tomto městě. Skupina zanícených chovatelů pod vedením A. Žanety Česnokové si tehdy předsevzala, že vytvoří národního dekorativního trpasličího domácího mazlíčka.
Je třeba připomenout, že chov toy-psů malých společenských plemen byl v Rusku velmi dlouhou dobu ve velmi špatném stavu a odehrával se ve velmi nepříznivých podmínkách. Tento stav popsala Žaneta Česnoková, která předsedala v letech 1961 - 1971 zvířecí sekci Leningradské společnosti pro lov a rybaření (LHFS) takto: "V době existence Sovětského svazu se vystavovali dekorativní psi spolu s ostatními psy. Kvalita psů ani výstav nebyla zdaleka stejná.
Na pvní poválečné výstavě v roce 1946 byli vystavování pouze 2 jedinci z malých společenských plemen (boloňský psík a toy-teriér). To demonstruje mimořádně obtížné podmínky, za kterých milovníci malých společenských plemen plemen v Leningradě zakládali chov Bolonek."
Původ ruské barevné bolonky tedy sahá až do 50. Let minulého století, přesněji do roku 1951, kdy se skupině chovatelů v Leningradě podařilo získat prvního psíka barvy kávy (a to spojením psů černé a bílé barvy). Černý pes se jmenoval Tin-Tin. V Leningradě bylo tak málo vhodných typů psů malých společenských plemen, že bílou fenu Trifon importovali do Leningradu z Maďarska. Další fenka Zhuzhu byla získána z Leningradského cirkusu. I proto proběhlo několik pokusů přidat krev některých dalších zahraničních trpasličích plemen - Maltézáčků, Shi-tzu a pár dalších.
Hlavní milníky historie plemene (uváděné v krátké časové posloupnosti):
Barevné bolonky v Moskvě:
5 bolonek se představuje na 3. show MCODF v roce 1975